Česky | Deutsch | English
Zámek Lednice spacer Zámecký Skleník spacer Akvárium Malawi spacer Minaret spacer Janův hrad

 Rychlá navigace
 

Zajímavosti

1
Jak přišli Lichtenštejnové ke svému jménu?

To vám bylo tak. Žil byl jeden chudý horník, který celé dny doloval a kutal v podzemí. Sotva se ráno rozednilo, už byl na nohou, a když se slunko klanělo za obzor, ještě pořád pracoval. Pro žebrotu na žebrotu – žil si skromně a chudě, avšak protože byl pracovitý, pilný a nezvyklý stěžovat si na osud, přijímal, co mu příroda nadělila bez vzpírání.

Jednoho dne se mu v temné štole zjevila víla. Nebo aspoň naznal, že je to nějaká nadpřirozená bytost - jak jinak by se také křehká, téměř neoděná dívčina dostala sáhy metrů pod zem? Svou něžnou ručkou ukázala na místo ve skále a pravila: „Zde kopej.“ Poté zmizela (další důkaz, že to nebyla jen tak ledajaká vesnická holka). Přirozeně se neopovážil neuposlechnout a ihned zaryl krumpáč do míst, kam kázala.

Byla to urputná práce, ale když se pěknou chvíli nevzdával, skalisko s třeskutým zvukem povolilo. Otevřela se před ním černá prostora, vyplněná velkým diamantem. Omámen úžasem setřel horník pot z čela, zalapal po dechu, sbalil kámen do brašny a protože byl člověk poctivý, šel s objevem hnedka za knížetem, kterému půda patřila.

Pán nebyl žádný necita. Čestnost horníka jej dojala natolik, že mu třpytivý poklad vrátil a navíc mu věnoval i malé políčko, na kterém mohl sám na sebe hospodařit. Poctivému a dobrému člověku se vedlo dobře. Brzy si našel ženu, s níž počal mnoho zdravých a silných dětí, ty měly další potomky… a celý rod si po staletí říkal Lichtenštejnové na památku onoho lesklého drahokamu (z německého licht-stein).

I když nejspíš to bylo úplně jinak :)

2
Kde vzali Lichtenštejnové dost peněz na stavbu tak velkolepého areálu?

Těžko uvěřit, že by kdokoli tak čestný a poctivý jako byl praotec Lichtenštejnů kdy získal dost peněz na to, aby mohl vystavět sídlo typu Lednice a Valtice. O ostatních saletech, rybnících, nádherných parcích a zahradách ani nemluvě. Ono to vážně nebylo tak košer. Lichtenštejni se velmi obohatili koupí levného majetku, zabaveného pánům popraveným po bitvě na Bílé hoře. Další bohatství se nabalovalo. Nejprve se Lichtenštejnové živili vojenskou službou, s nástupem renesance začali na svém panství podnikat.

Každopádně neoddiskutovatelným faktem zůstává, že kdo lehce nabude, lehko pozbude. Příkladem může jít rod Sirotků, kterému dříve Lednice patřila. A nejen ta; na přelomu 12. a 13. století vlastnili Orphani také Valtice, Mikulov, Klentnici a další obce v okolí. Jenže obchod nezvládali a když nastoupil jeden rozmarný pán na trůn, neměli proti němu žádnou zbraň. Nedokázali zabránit tomu, aby všechno propil, promiloval a prohrál v kartách. Své panství museli kvůli dluhům rozdat či za nevýhodnou cenu rozprodat.

Zato Lichtenštejnové měli propracovaný „vnitřní systém“. Fungovala zde rodová hierarchie; zásady a pravidla zaručovaly, že se majetek nebude drobit pofidérním děděním, ženěním a drobným rozprodáváním. Když se narodil pán, co spíš než hospodářství fandil hazardu, alkoholu a milenkám, nechali ho poklidně zbankrotovat, čestně za něj zaplatili dluhy, ale více se v obchodu a politice ukázat nemohl. Tenhle systém fungoval Lichtenštejnům víc jak osm set let. Zrenovovali Lednici, Valtice, vystavěli krásný areál – a pak to museli všechno bez náhrady odevzdat komunistům. Přitom ve druhé světové válce zaujímali vůči Němcům přísnou neutralitu.

3
Proč už v Lednici nestojí dub česko-sovětského přátelství?

Že byl komunistický režim nespravedlivý a často krutý – to si určitě nemysleli (a nemyslí) jen Lichtenštejnové. Důkazem je příhoda z osmašedesátého.

V lednickém parku byly roku 1960 vysazeny dva stromy (lípa a dub) jako symbol česko-sovětského přátelství. Když měla po okupaci v roce 1968 přijet tento skvost obdivovat ruská delegace (údajně v čele s L. I. Brežněvem), byla nemile překvapena. Noc před plánovanou návštěvou totiž někdo dub seřízl do centimetrového pařezu a strom někam odvezl, ukryl a zlikvidoval. Policie, StB, KGB, české i ruské vojsko – ti všichni pátrali po zdatném dřevorubci (dovolte mi vzdát mu při této příležitosti čest!), ale marně. Nepomohly ani vylepené plakáty, slibující 20 000 Kčs tomu, kdo „nepřítele režimu“ prozradí.

Nikdo ho dodneška neobjevil. Dnes se o to pokouší kolektiv projektu Báječná Lednice, jenž se mimo jiné snaží prosadit obci tento nový název.

4
Bude se v lednickém parku zase jezdit na lov?

Asi nebude. I když jistý nejmenovaný inženýr z Charvátské Nové vsi chce hony obnovit a k tomuto účelu si už dokonce oplotil oboru včetně Obelisku. Přitom lovy v zámeckém parku zakázal už v roce 1806 Jan II. z Lichtenštejna.

Proti nápadu pana inženýra se postavil kolektiv projektu Báječná Lednice a jistě se přidá nejeden zapálený ochranář. Navíc plot kolem Obelisku zhatil volný přístup k památce – pěší turisti se sem dostanou průchodem, ale pro invalidy s auty je teď nedostupný. To odporuje jedné ze zásad dědictví UNESCO: zpřístupnění (prezentaci) veřejnosti.

Nadšení myslivci v tomto ohledu příliš nadějné vyhlídky nemají. Turistům lov chybět nemusí – na koni se tu projet můžou a bohatá hostina je v Janohradu čeká čas od času taky.

5
Má jméno Lednice něco společného s mrazničkou?

Třeba vás to překvapí, ale ano. Velká část lednického parku leží v jakési prohlubni kolem vodních koryt a nádrží, takže tu dochází k inverzi. Teplý vzduch stoupá, zatímco se ten chladný drží v údolí jako „v lednici“. Je tu skutečně chladněji než v okolí. Jedete-li do Lednice v zimě či za pozdního podzimu a časného jara, doporučujeme vybavit se rukavicemi a teplým svetrem.

Mimochodem, osada Lednice existovala již v roce 1000 n. l., ale původně se jmenovala Izgruobi. Dlouho jí vydržel německý název Eisgrub (asi od 12. století) a až v roce 1945 získala současné jméno. Jestli projekt kolektivu Báječná Lednice vyjde, brzy se bude pyšnit honosným přívlastkem.

Rezervujte ubytování na tel.:
+420 412 554 286
Rezervace ubytování online.

Letové
ukázky dravců
Plavby
zámeckým areálem
Projížďka v kočáře
Zajímavosti
Okolní turistické cíle
map
Turistické informace
Akce

Doporučujeme ubytování

Hotel My Hotel
Cena od: 975 Kč os./noc
Hotel Garni 1.PLAVEBNÍ
Cena od: 845 Kč os./noc
Penzion Zámeček La Veneria
Cena od: 613 Kč os./noc
Hotel Apollon
Cena od: 700 Kč os./noc
Víte že…

Víte, že Deštné v Orlických horách nabízí celkem sedm sjezdovek s rozdílnou náročností, kde si dobře zalyžují profíci, děti, plavci na duších i další alternativci?